Žíhání

Žíhání je druh tepelného zpracování kovů prováděné za účelem zlepšení některých vlastností jako je tvrdost a odstranění účinků některých operací (kalení, tváření). Provádí se zahřátím na „žíhací teplotu“ a následným ochlazením. Prováníme tyto druhy žíhání:

Žíhání na měkko

Provádí se, když potřebujeme dosáhnout co nejnižší tvrdosti většinou kvůli obrábění.

Žíhání na snížení vnitřního pnutí

Provádí se, když potřebujeme ze součásti odstranit vnitřní pnutí vzniklé předchozím obráběním např. velkým úběrem materiálu při frézování. Dílce po budoucím kalení vykazují menší deformace.

Normalizační žíhání

Slouží k odstranění nerovnosti struktury vzniklé předchozím zpracováním (výkovky, odlitky). Dochází ke zjemnění zrn austenitu a tím ke zlepšení mechanických vlastností, proto se používá u všech ocelí 12-16.

Rekrystalizační žíhání

Spočívá v ohřevu (ocelí tvářených za studena) na teplotu, kdy se odstraní zpevnění vyvolané předchozím tvářením za studena. Používá se jako mezioperační žíhání při tváření za studena především u dílců s nízkým obsahem uhlíku (do 0,5%).

Rozpouštěcí žíhání

Provádí se u nerezových austenitických ocelí a některých dalších ocelí, které jsou vytvrzovatelné. Po ohřevu na žíhací teplotu, která zajistí vznik homogenního tuhého roztoku, následuje prudké ochlazení.

Dále prováníme žíhání Cu slitin a stabilizační žíhání.

Zušlechťování Al slitin

Zušlechťování Al slitin se provádí tak, že se slitina zahřeje na austenitizační teplotu cca 510°C a pak se prudce ochladí stlačeným dusíkem. Následuje ohřev na vytvrzovací teplotu. Dílce se minimálně deformují a přitom splňují podmínku pro zušlechťování slitin typu Al.

Kapilární pájení (natvrdo s využitím Ni, Cu, pájek)

Kapilární pájení je druh tepelného zpracování při kterém vzniká pevné (nerozebiratelné) spojení dvou nebo více kusů ocelových dílců v jeden celek. Provádí se Ni nebo Cu pájkami.